Závěrem

Co říci na závěr? Myslím že není příliš co dodat, protože ať už to vezmeme z jakékoliv stránky o počítači jak ho známe dnes nebylo ještě před několika lety ani zdání a rychlosti dnešních počítačů jsou, dovoluji si říci, až závratné! Jejich předchůdci jak jsem je na těchto stránkách popsal byly ve své době výstřelkem poslední módy a ten kdož vlastnil takový stroj byl na něj hrdý. Avšak i těmto předcházely jiné stroje, monstra, která se vešla do obrovských hal (např. ENIAC, UNIVAC a jiné). Ale ani tyto nebyly první. Již v 17. Století lidé vymýšlely různá mechanická počítadla, pracující na principu ozubených koleček a fungovaly podobně jako logaritmická pravítka. Za zmínku stojí také vynálezy počítacích strojů poháněných parním strojem. Jedno takové v 19. Století vymysleli v U.S.A. Toto monstrum mělo zabírat plochu rovnající se devíti fotbalovým hřištím. Opravdu prvním plně elektronickým strojem byl již zmiňovaný ENIAC a po něm přicházely podobné ovšem již vylepšené stroje jako kupříkladu UNIVAC a jiné. Po plném využití polovodičových součástek se již začínají objevovat mikroprocesory jako základ a srdce všech počítačů. A tím jsme dospěly do dnešní doby kdy technika již plně zvládá s minimálními náklady šířit počítače do celého světa. Ale i přes to že dnešní technika je velmi vyspělá si myslím že na dějiny by se zapomínat nemělo a zvláště na tyto staré dobré „osmibiťáky“ by se zapomenout nesmělo, protože bez nich by jsme se nedostaly tak daleko kde jsme nyní a navíc i některé hry a programy jsou lépe zvladatelné a zábavnější než dnešní reálnější. Také si myslím že každý kdo chce v tomto světě výpočetní techniky být a něco umět by měl začínat od začátků, protože pak teprve dokáže pochopit co počítač skutečně může umět a lépe ho pochopí. Práci s některým z nich mohu jen doporučit. Alespoň občasnou…….

Zpět